Olomoucký kraj
Olomoucký kraj je vyšší územně samosprávný celek, jehož území je tvořeno čtyřmi okresy v západní části Severomoravského kraje a okresem Prostějov v severní části územního Jihomoravského kraje. Leží ve střední a severozápadní části Moravy (většina území), a také na severozápadě Českého Slezska (téměř celý okres Jeseník). Na východě sousedí s Moravskoslezským krajem, na jihovýchodě se Zlínským krajem, na jihozápadě s Jihomoravským krajem a na západě s Pardubickým krajem. Na severu hraničí s polskými vojvodstvími Dolnoslezským a Opolským.
Průměrná nadmořská výška více méně klesá od severu k jihu. O nejvyšší moravské pohoří Hrubý Jeseník (Praděd, 1 491 m) se Olomoucký kraj dělí se sousedním Moravskoslezským krajem; po hřebeni Jeseníků také vede stará zemská hranice mezi Moravou a Slezskem. Západ a jihozápad kraje pokrývají výběžky Českomoravské vrchoviny, na východní hranici se zvedají Oderské vrchy. Jihovýchodní část kraje vyplňují úrodné nížiny a pěkná města na Hané.
Od severu k jihu krajem protéká řeka Morava, do jejíhož povodí patří většina území kraje. Morava se na rakousko-slovenské hranici vlévá do Dunaje, který její vody odvádí do Černého moře. Okrajové části kraje na severu (za hradbou Jeseníků) a severovýchodě odvodňuje řeka Odra do Baltského moře.
V Olomouckém kraji leží nejhlubší propast v Česku, Hranická propast (−289,5 m). Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je minimálně 289,5 m, což ji činí nejhlubší propastí ve střední Evropě. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku. RNDr. Jiří Pogoda uvádí, že v neděli dne 13. dubna 1980 při sólovém ponoru spustil sondu speciální konstrukce (kluzák) ze Zubatice do celkové hloubky vody 260 metrů, aniž by dosáhl dna. Jeho údaje o měření jsou ale neúplné a jsou považovány za málo důvěryhodné s nutností dalšího ověřování.[2]
Zajímavé přírodní oblasti jsou Litovelské Pomoraví, přírodní park Sovinecko a Velký Kosíř. Oderské vrchy a Nízký Jeseník jsou plné hustých lesů a meandrujících potoků.
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky, ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
Zákonem 387/2004 Sb. byly k 1. lednu 2005 přesunuty do Olomouckého kraje 3 obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje.
Olomouc v minulosti soupeřila s Brnem o vedoucí postavení na Moravě. Už za Přemyslovců byla Morava rozdělena na úděl Olomoucký, Brněnský a Znojemský. Později se Brno stalo sídlem moravských zemských stavů, ale i potom se stavy scházely střídavě v Olomouci a Brně. Reformou z roku 1948 pak s účinností od 1. ledna 1949 zaniklo členění na země a vznikl Olomoucký kraj, který byl výrazně větší než moderní Olomoucký kraj. 1. července 1960 pak byl tento kraj na základě další reformy rozdělen mezi kraj Severomoravský, Jihomoravský a Východočeský, které jako jednotky územního členění státu existují dosud. Další reformou roku 2000 vzniká na částech území krajů Jihomoravského a Severomoravského kraje samosprávný Olomoucký kraj.
Olomouc je také sídlem arcibiskupství křesťanské i pravoslavné církve, spravujícího zhruba celou Moravu a České Slezsko.
Na území kraje nalezneme dva euroregiony :
Glacensis
Praděd
Území kraje je vymezeno územími okresů:
Olomouc
Přerov
Prostějov
Šumperk
Jeseník.
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce:
Hranice
Konice
Lipník nad Bečvou
Litovel
Mohelnice
Šternberk
Uničov
Zábřeh.
V kraji je 399 obcí, z toho 13 obcí s rozšířenou působností. Statut města má 30 obcí. Sídelním městem hejtmana a hlavní městem kraje je statutární město Olomouc.
