Beskydy
Beskydy (polsky Beskidy, německy Beskiden) jsou pohoří nacházející se na severovýchodní Moravě v oblasti Valašsko, na jihovýchodě českého Slezska, v jižním Polsku, na severním Slovensku v části Oravy. Beskydy jsou většinou zalesněné pohoří s oblými vrcholy, jen občas vystupují skály na povrch. Nejvyšším vrcholem je Babia hora (1725 m) ležící na hranici mezi Polskem a Slovenskem v oblasti Oravských a Žywieckých Beskyd.
Obecně mají Beskydy ráz středohor prostoupených řadou brázdovitých a kotlinových sníženin. Typická jsou rovnoběžná horská pásma řazená za sebou a vázaná na výskyt odolnějších hornin. Je zde většinou hladce modelovaný reliéf, jehož morfologie odráží horninové složení flyšového podkladu (souvrství pískovců, slepenců a jílovcovitých břidlic). Na příkrých stráních jsou časté svažné pohyby. Původní lesní porost byl plošně omezen a druhově pozměněn ve prospěch smrčin. Směrem k východu přibývá travnatých ploch nazývaných poloniny. Jejich využíváním se v 15. až 17. století šířila pastevecká kolonizace.
V mapě členění Beskyd chybí zaznačené Těšínské (Slezské) Beskydy.
Moravskoslezské Beskydy se vypínají nad Frenštátskou brázdou, ohraničeny jsou z jihu brázdou Rožnovskou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě skupiny. Na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská hornatina. Od ní je Smrk oddělen hlubokým údolím Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pokračuje pohoří skupinou Vsetínské vrchy (Vysoká, Vsacká Tanečnice), které charakterizují povlovné svahy a celkově jde o krajinu s mírnými, měkkými tvary. Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Klečský Javorník, Hostýn), spadající celkem prudce k severu.
- Významné vrcholy
- Lysá hora(1 323 m)
- Smrk (1 276 m)
- Travný (1 203 m)
- Radhošť (1 129 m)
- Ropice (1 083 m)
- Magurka (1 067 m)
- Vysoká (1 042 m)
- Javorový vrch (1 032 m)
